Zimnice je pocit intenzivního chladu doprovázený třesem, který často předchází horečce nebo ji doprovází. Oba tyto stavy jsou pro tělo poměrně nepříjemné, avšak představují důležitou obrannou reakci našeho imunitního systému. Pochopení jejich mechanismů a vědomí, jak na ně správně reagovat, je klíčové pro rychlou úlevu a efektivní uzdravení.
Tělesná teplota je jedním z nejdůležitějších ukazatelů našeho zdraví. Za normální rozmezí u zdravého dospělého člověka se považuje teplota mezi 35,8 °C a 37 °C, měřeno v podpaží. Tato teplota se během dne přirozeně mírně mění - ráno bývá nižší než večer. Ovlivňuje ji také fyzická aktivita, strava, a dokonce i psychický stav či hormonální cyklus u žen.
Hlavní centrum termoregulace se nachází v části mozku zvané hypotalamus. Ten neustále monitoruje teplotu těla prostřednictvím tepelných čidel (termoreceptorů), zejména v pokožce. Na základě těchto informací hypotalamus vydává pokyny, jak udržet teplotu v optimálním rozmezí. Pokud je tělo přehřáté, nařídí pocení a rozšíření cév v kůži pro lepší odvod tepla. Naopak, pokud je mu zima, aktivuje mechanismy pro tvorbu tepla, jako je například svalový třes - známá zimnice.
Když do našeho organismu proniknou patogenní mikroorganismy (viry, bakterie), imunitní systém spustí obrannou reakci. Součástí této reakce je produkce takzvaných pyrogenů. Tyto látky ovlivní termoregulační centrum v hypotalamu a "nastaví" ho na vyšší teplotu - vytvoří se horečka. Proč? Protože vyšší teplota prostředí je pro mnoho patogenů méně příznivá a zároveň podporuje činnost některých složek imunitního systému. Tělo je však zpočátku na tuto nově nastavenou vyšší teplotu „příliš chladné', proto dochází ke svalovému třesu a pocitu zimnice - organismus se snaží rychle vygenerovat teplo a dosáhnout požadované nové, vyšší teploty.
Doporučuje se používat spolehlivý teploměr - digitální, kapalinový či bezdotykový. Teplotu lze měřit v podpaží, na čele, v ústech, v uchu nebo rektálně. Je důležité si uvědomit, že hodnoty se mohou mírně lišit v závislosti na místě měření (například rektální teplota je obvykle o půl stupně vyšší než v podpaží). Pro co nejpřesnější sledování vývoje proto vždy měřte teplotu na stejném místě a se stejným teploměrem.
Nejčastější příčinou horečky a zimnice jsou akutní infekční onemocnění, jako jsou chřipka, nachlazení, angína nebo různé virové infekce. Tyto stavy jsou obvykle doprovázeny dalšími příznaky, jako je bolest hlavy, únava, bolesti svalů a kloubů, kašel nebo rýma.
Je důležité si uvědomit, že horečka může být také příznakem závažnějších stavů. Mezi méně běžné infekční příčiny patří například zápal plic nebo infekce močových cest. Horečka může signalizovat i neinfekční choroby, včetně autoimunitních onemocnění, některých nádorových onemocnění nebo reakce na léky. Pokud se horečka objevuje bez zjevné příčiny, trvá dlouho, nebo je doprovázena neobvyklými příznaky, je vždy vhodné vyhledat lékařskou pomoc.
Když se objeví první příznaky, klíčové je zachovat klid a jednat rozumně. Horečka je obranná reakce, a ne vždy je nutné ji okamžitě snižovat. Pokud se však teplota vyšplhá nad 38,5 °C nebo je vám obzvlášť špatně, je čas zasáhnout.
Jedním z nejdůležitějších kroků je dostatečný pitný režim. Během horečky se tělo více potí, což zvyšuje riziko dehydratace. Navíc tekutiny pomáhají urychlit vyplavování toxinů z těla. Popíjejte vlažné bylinkové čaje (např. lipový, heřmánkový), ředěné ovocné šťávy nebo minerální vody, které doplní i ztracené minerály. Vyhněte se příliš horkým nebo naopak ledovým nápojům, které mohou tělo šokovat.
Zvolte lehkou a snadno stravitelnou stravu. Ideální jsou ovocné a zeleninové šťávy, zeleninové vývary, vařená rýže nebo toast. Vyhněte se těžkým, tučným a kořeněným jídlům, která by mohla zatížit zažívání a zbytečně vyčerpávat organismus.
Tyto metody jsou obzvláště užitečné, pokud nechcete hned sahat po lécích nebo jako doplněk k nim. Důležité je pamatovat, že voda by měla být vlažná, nikoli ledová, aby nedošlo k šoku organismu a paradoxnímu zvýšení teploty:
Pokud se fyzikálními metodami nedaří teplotu snížit, nebo pokud se cítíte velmi špatně a teplota stoupá nad 38,5 °C, můžete sáhnout po volně prodejných antipyreticích. Mezi nejčastěji používané účinné látky patří paracetamol a ibuprofen. Tyto léky nejen snižují horečku, ale také tlumí bolest (hlavy, svalů, kloubů), která často horečku doprovází.
Někdy se může objevit zimnice, aniž by ji doprovázela zvýšená teplota. Tento stav může mít několik příčin:
Pokud se zimnice bez horečky objevuje opakovaně nebo je doprovázena jinými znepokojivými příznaky (např. bolestí, průjmem, zrychleným tepem), je vhodné konzultovat stav s lékařem.
Ačkoliv většinu horečnatých stavů lze zvládnout doma, existují situace, kdy je nezbytná odborná lékařská pomoc:
Pamatujte, že včasná konzultace s lékařem může předejít komplikacím a zajistit správnou diagnózu a léčbu.
Horečka a zimnice jsou signály, že se v našem těle něco děje. Zatímco většinu běžných virových infekcí zvládneme s klidovým režimem, dostatečnou hydratací a případně s volně prodejnými léky, je důležité sledovat vývoj a znát hranici, kdy je potřeba vyhledat odbornou pomoc. Naslouchejte svému tělu, dopřejte mu odpočinek a nezdráhejte se poradit s lékařem, pokud máte pochybnosti. Vaše zdraví je na prvním místě.